Navigace: (Honza)

Spolu s kapitánem vytýčí trasu budoucí plavby, denní kursy, naplánují denní cíle plavby v závislosti na předpovědi počasí. V průběhu plavby pečlivě sleduje kurs a zapisuje polohu lodi do mapy. Při příkazu o změně kursu plavby vydaný kapitánem, vše pečlivě zanese do mapy a určí následné stupně kursů. Neprodleně a včas informuje kapitána o blížících se mělčinách a úžinách, o jejich poloze a možné hloubce. Dopředu podává informace o možných útesech a tvaru pobřeží. Veškeré informace čerpá z přiložených námořních map a plotru GPS navigace. Součástí práce navigátora je sledovaní rádiového provozu lodní VHF stanice, zejména kanálu 16. Velmi důležitou činnosti navigátora je sledování předpovědi počasí pro plánovanou oblast plavby. Informace čerpá z předpovědních map zveřejněných na kapitanátech v Marinách nebo z předpovědí z rozhlasu nebo stanice VHF vysílaných v anglickém nebo chorvatském jazyce.

Pracoviště navigátora

Kormidelník: (autopilot)

Pomocí kormidla řídí směr lodi, nebo kontroluje činnost autopilota, tak aby loď směřovala požadovaným vytýčeným kursem. Polohu lodi si kontroluje informacemi u navigátora, který mu vydává v dohodnutých časových intervalech korekce kursu. V nebezpečí, hrozí kontakt s jinou lodí, mělčina, úžina, změna počasí, nebo jemu podezřelých situacích neprodleně informuje kapitána. Kormidelník nemusí mít podrobné znalosti o plavebních předpisech a ostatních změnách na lodi v průběhu plavby a proto musí ve všech těchto případech neprodleně informovat nebo předat řízení kapitánovi.

Lodní deník: (Honza)

Lodní deník vede pověřená osoba, která do něj denně zapisuje vše co souvisí s plavbou a pobytem na lodi, pobytem v Marinách, zapisuje všechny důležité události, které se v ten den přihodily na palubě lodi a údajem o čase. Vedení lodního deníku je povinné na všech lodích.

Nové rozdělení funkcí:

Zdena Andresová, vedoucí financí
Olga Škárková, palubní inženýr
Eva Šimková, vedoucí proviantu
Alena Kmoníčková, zdravotník
Jarda Škárka, palubní důstojník
Jan Andres, druhý důstojník
Jarda Šimek, první důstojník
Ivo Kmoníček, kapitán

Fotograf :

Neměl by si nechat ujít důležité momenty z pobytu na jachtě a zdokumentovat celou plavbu pro všechny členy posádky.

Kuchař a barman:
(Eva, Zdena, Olina, Alena)

Měl by nadchnout svým kuchařským uměním ostatní členy posádky jachty. Barman musí na požádání podávat ostatním členům posádky chlazené nealkoholické i alkoholické nápoje. Vřele se doporučuje zapojit fantazii a vyrábět speciální míchané nápoje.

Nákupčí: (Eva)

Vedoucí proviantu určí z posádky člena, který je povinen provést dle pokynů nákup stanovených potravin, zpravidla se jedná o pečivo. Může se však jednat o cokoliv, včetně výběru hotovosti z bankomatu.

Vodař: (Eva)

Hlídá stav sladké vody informuje o jejím možném nedostatku z důvodů nadměrného požívání sprchy nebo mytí nádobí apod. Provádí a řídí doplnění vody v Marinách. Pokud je to možné provádí všeobecné spláchnutí paluby a lubu lodi proudem vody z hadice na doplňování vody. V případě tankování nafty do lodě obsluhuje zátku s nádrží nafty a tankovací pistoli.

Elektrikář: (Olina)

Provádí během plavby kontrolu stavu baterií. V případě jejich nadměrného vybití informuje kapitána o jejich stavu. Kapitán rozhodne o zdroji jejich dobití, motorem nebo zdrojem z pevniny. Má pod kontrolou ovládací panel všech lodních spotřebičů a dbá na jejich vypínání, zvláště pak nebezpečných spotřebičů (např. kotevní vrátek), zbytečně svítících světel v kajutách a na palubě za denního světla. Při pobytu v Marině připojuje zdroj energie k lodi a zvláště dbá na to aby připojovací kabel nebyl ponořen ve vodě.

Můstek: (Olina, Alena)

Těsně před odplutím demontuje lodní můstek a přiváže jej na stanovené místo na lubu lodi. Při přistání pokládá lodní můstek mezi přistávací molo a loď. Pracuje vždy ve dvojici. Pracuje zvlášť opatrně a pomalu, protože při této činnosti je nejvíce úrazů zaviněných zbrklostí.

Háček: (Eva)

Háček je pověřený člen posádky, který má za úkol zachytit návazec muringového lana na zamýšleném místě přistání vyvazovacího mola a podat jej na druhý konec lodi specialistům na vyvazování muringového lana.

Vázání fendrů:
(Eva, Zdena, Olina, Alena)

Po opuštění kotviště nebo Maríny či přístavu se provede na příkaz kapitána úklid fendrů do předem určených míst na lodi. Fendry se zase použijí v okamžiku připlutí do Maríny či na kotviště. Fendry slouží jako ochrana lodi před dotykem a odřením trupu lodi o jinou loď nebo přístavní molo, většinou bokem lodi. Výška umístění fendrů se nastaví tak aby byla funkční jako tlumící balon mezi trupem lodi a betonovým molem přístavu.

Levý a pravý zadní vazák:
(Olina, Alena)

Obsluha zadního levého (pravého) vazáku má za úkol při odplouvání z muringového úvazu odvázat na pokyn kapitána lano a uvolnit ho kolem pacholete na mole, tak aby loď byla v dané chvíli volná a mohla bezpečně odplout od mola. Obsluha vazáku musí vázací lano udržovat napnuté a bez kliček a uzlů, která by vadily při uvolňování z pacholete. Při přistávání lodi zase podají lano obsluze na mole, která obtočí lano okolo pacholete a podá jej zpět obsluze vazáku, která vymezí vzdálenost mezi lodí a molem pro bezpečnou instalaci můstku a lano uváže na zadní vazák lodním uzlem pojištěném osmičkou.

Muring: (Jarda, Jarda)

Obsluha muringového lana při odplouvání připraví uvolnění lana tak aby na pokyn kapitána došlo k jeho bezprostřednímu uvolnění. Lano nechá podél boku lodi klesnout ke dnu tak aby nedošlo k zachycení lana propelerem motoru lodi. Při připlouvání lodi k molu kapitán loď přibrzdí těsně před molem tak aby mohl háček zachytit vodící lano muringu. Lano musí bleskově vytáhnou na bok lodi tak aby byl schopen navazující lano muringu podat podél boku lodi obsluze na přídi lodi, která provede úvaz na předním vazáku muringu.

Obsluha kotvy: (Jarda, Jarda)

Obsluha kotvy požádá elektrikáře o zapnutí kotvy na rozvodném panelu. Přistoupí na příď lodi uvolní kryt kotvy a do ruky uchopí elektrický ovladač kotvy. Na pokyn kapitána začne spouštět kotvu na dno mělčiny. Kapitán s pokynem ke spouštění oznámí obsluze hloubku moře právě v tom místě. Obsluha musí odhadnout dálku vytočeného kotevního řetězu i okamžik kdy kotva klesne na dno. Poté přidá trojnásobnou až pětinásobnou délku kotevního řetězu, délka závisí na rychlosti větru a na poloze zátoky. Délku kterou vypustí vždy konzultuje s kapitánem. Počká na napnutí kotevního řetězu a položením ruky na kotevní řetěz usoudí zda kotva drží. V případě pochybností kapitán provede mírné popojetí s lodí. V případě že se kotva nechytí nebo se vytrhne manévr se musí opakovat do doby perfektního zakotvení. Po celou dobu kotvení je v provozu motor lodi. V případě že se nepodaří po několikáté důkladně zakotvit je lepší si najít jiné kotviště. Obsluha kotvy nesmí zapomenout vypnou ovládání kotvy na hlavním panelu. Při vytažení kotvy obsluha postupuje při vytahování kotvy z vody pomalu v časových intervalech, protože dává do prudkého pohybu loď. Kotva se může vytahovat z vody pouze v případě že běží motor a kapitán je za kormidlem.

Obsluha hlavní plachty:
(Jarda, Jarda)

Obsluha hlavní plachty při pokynu kapitána přistoupí ke stěžni a klikou vytahuje pomalu hlavní plachtu, při silném větru musí vyčkat na pokyn kapitána, který natočí loď proti větru. V této chvíli se plachta klidně ale svižně vytahuje. Potom se provede se vytrimování plachty. V případě pokynu nebezpečí musí obsluha hlavní plachtu okamžitě a rychle stáhnou klikou u stěžně. Gena a kosatka se dá pohodlně stáhnout z kokpitu ale hlavní plachta se musí stahovat až u stěžně. To platí i pro refování hlavní plachty při silném větru. Stručně řečeno obsluha hlavní plachty při slabém či mírném větru je legrace, ovšem při silném větru jde legrace stranou, protože působící síly jsou značné.

Obsluha geny: (Jarda, Jarda)

Vytažení genakru provádíme tak že uvolníme lano od genového rola a tahem za genakrovou otěž vytáhneme genu na předem určenou stranu. Stažení genakru se provede opačným způsobem, uvolníme otěž genakru a lanem od rola namotáme přední plachtu do sebe. Během plavby ostře proti větru budou potřeba provést obraty RE. Ta se provádí tak že se prudce změní směr lodi, přední genakr se nechá přejít větrem na druhou stranu lodi kde se zajistí otěží.

Vedoucí financí: (Zdena)

Vedoucí financí vybere předem schválenou finanční hotovost od každého člena výpravy. Je povinen z těchto finančních prostředků hradit vše potřebné provozní platby. Je povinen hotovost vést v několika měnách (koruny, kuny a eura). Musí vést písemnou evidenci všech uskutečněných plateb v různých měnách a vše pečlivě zaznamenat s místem určení a datem. Převážně se bude jednat o platby za použití Maríny, nákupy pečiva a ostatních potravin, dále se bude jednat o poplatky za vyvázání na bojích, poplatky za naftu do lodi, za benzín a olej do motoru na člunu apod. Poplatky za naftu do auta a poplatky za nezbytné silniční známky a zpoplatněné úseky dálnice a poplatky za parkování si hradí každý řidič auta sám. Tyto podklady v písemné podobě a své finanční podklady předá na závěr pobytu vedoucí financí kapitánovi, který provede již doma celkové vyúčtování výpravy pro každého člena dovolené. Zájezdy na pevnině, půjčovné za auta, vstupné do jeskyň a ostatních objektů, poplatky za místní dopravu si každý hradí sám z vlastních prostředků. Zrovna tak si každý hradí sám útratu v restauracích a stáncích či jiných aktivitách. Na pozdější reklamace a předkládání nejrůznějších účtenek nebude brán zřetel.

Velitel člunu: (Honza)

Zodpovídá za provoz, spouštění a zpětnou nakládku nafukovacího člunu s přívěsným motorem. Taktéž je zodpovědný za uložení člunu na palubě lodi, osobně kontroluje jeho řádný vývaz k palubě lodi pro případ prudkého větru. Dbá o dostatečný tlak v nafukovacích komorách. Má přehled o řádném uložení vesel nafukovacího člunu. Řídí činnost při upevnění závěsného motoru na člun a jeho opětovnou demontáž. Kontroluje a zajišťuje dostatečný stav paliva do přívěsného motoru člunu. Rozhoduje o počtu a rozmístění posádky přepravované na člunu. Jeho pravomocné rozhodnutí má právo změnit pouze kapitán lodi.

Kapitán:

Zodpovídá za celou posádku a loď. Ručí nejen osobně ale i právně za životy a majetek dle námořního práva příslušného státu. Proto má konečné slovo ve věcech provozu na lodi jejího řízení a organizace. Podřizuje se většině posádky pouze ve věcech změny programu plavby či vytýčeného cíle plavby nebo organizace výprav na pevnině. V případě špatného počasí či jiného dopředu předvídatelného nebezpečí má právo změnit cíl či program plavby bez ohledu na posádku. Posádka musí příkazy kapitána provádět ihned bez zbytečného prodlení. Kapitán se zase snaží plavbu posádce co nejvíce zpříjemnit vhodným výběrem trasy a načasováním jednotlivých denních etap.

Letošní dovolená by měla přinést nevšední zážitky z plavby ze středního jadranu v oblasti severní Dalmácie. Tato oblast je přímo ideální pro klidný turistický jachting. Liší se od splitské oblasti menšími vzdálenostmi mezi ostrovy a pevninou a hustější sítí Marín a přístavů na jadranu, tedy i vyšší bezpečností při hledání bezpečného přístavu či kotviště. Také je o poznání větrnější. To zapadá do našeho plánu více využít Bavarii jako plachetnici a šetřit motor i naftu. Ostřejší yachting si můžeme dovolit z důvodů ostřílené posádky, která se ještě nepodobá zkušeným mořským vlkům, ale časem a dalšími zkušenostmi se může pomalu přibližovat. V případě příznivého větru vyzkoušíme co v naší Bavárce je ukryto a půjdeme na maximální hodnoty, které obohatí naší dovolenou o adrenalinové zážitky. V plánu naší výpravy bude návštěva Skradinského vodopádu v oblasti Šibeníku a průzkum kornatského souostroví. Navštívíme zátoku Telaščica se slaným jezerem a úchvatnými útesy, zakotvíme v nejkrásnější zátoce jadranu Sakarun a prohlédneme si vrak rybářské lodi Realito. Na závěr cesty zakotvíme v Zatonu, kde se budeme věnovat motorovým skútrům, či létání na padáku. Někteří členové posádky, kteří nesdílejí podobné adrenalinové sporty se zatím můžou věnovat místnímu plážovému baru s propečenými steaky a plážovému bazénu. Při návratu by stálo zato prohlédnout si vodních varhany u Zadaru s vodní hladiny.

Zadar

Minulý rok plánovaná cesta přes maďarsko proběhla nezvykle dobře, a to díky navigačním schopnostem finančního ředitele. Malý incident na Maďarsko-chorvatských hranicích nás ujistil o důležitosti a významu místních celníků. Nicméně naše naivita a prosté nezáludné chování tyto pracovníky natolik šokovali, že nás i opakovaně propustili a to i bez úplatku. Tato epizodka nám všem zvedla adrenalin v těle, který jsme nezbytně potřebovali na přejezd po dálnici přes celé chorvatsko k moři do Splitu. Proto si myslím že další plánovaná cesta by kopírovala tu minulou, s tím rozdílem, že do Chorvatska bychom dorazili o tři dni dříve, to je ve středu večer. Ubytování na tři noci bychom si zajistili v Bibinje, tuto vesnici někteří účastníci důvěrně znají z minulých neméně zdařilých společných dovolených. Volno navíc bychom využili k regeneraci sil u moře a malému výletu do Zadaru na zdejší zmrzlinu spojenou s návštěvou místní rybárny. Taktéž doporučuji místní picu nebo ještě lépe lazaně.

Vnitřní uspořádání plachetnice zůstalo stejné jako loni

Akt nalodění v Sukošanu a vyřízení všeho potřebného by proběhl v sobotu následovně. Z důvodů šetření bychom obě auta nechali zaparkovaná u Josi v Bibinje, což představuje minimálně 140 Euro úsporu. V sobotu by peugeot odvezl do maríny mimo nákladu ještě prvních pět námořníků, kteří by po přejímce lodi začali provádět nakládku, kterou by organizoval provianťák. Peugeot by odjel s Jardou a Ivošem zpět do Bibinje na svojí parkovací pozici. Jarda s Ivošem by se zbylou částí dámské posádky odjeli renaultem znovu do přístavu, kde by vyložili dámy, které by se neprodleně zapojili do nakládky, neb pánská část posádky bude jistě usilovnou prací značně vysílena. Jarda se vrací renaultem zpět do Bibinje na parkovací pozici, kde vyčká na pláži, či přilehlé hospůdce na připlutí lodi.

Vodice večer

Cestu bychom začali v Olomouci ráno okolo šesté. Autem jede Jarda a Ivo. Náhradníkem byl určen Honza Andrés. Cestu bychom volili totožnou jako při minulé výpravě. Co se týká zásob a alko a nealko pití. Dle dohody si tvrdý alkohol a víno bere každý sám dle vlastního uvážení. Jestli nám loni něco nechybělo tak to určitě bylo víno. Piva bychom brali o něco méně a domluva by byla mezi spotřebiteli piva vzájemně. To znamená že v rozpočtu nahradím kolonku alko pití kolonkou nealko pití, které bude společné. Jídlo bychom zajistili stejným způsobem jako loni, protože způsob konzervace masa se velmi osvědčil. Položka oblečení a boty by si zasloužila snížení, naopak rozšíření by mohlo nastat pro vybavení rybolovu, potápění a hudební produkce. Posádka bude používat jednotnou vycházkovou uniformu, modré trenýrky vhodného letního střihu pro muže i dámy. Bílé volnější tričko a červené kšiltovky.

Vodice

Po zastávce v Bibinje, kde bychom přibrali čekajícího Jardu, je naším cílem městečko a turistické centrum Vodice. V případě nepříznivého větru či počasí či dokonce nepřízni osudu nebo pozdě předané lodi, musíme za každou cenu doplout na Murter do maríny Betina, v opačném případě by nám to značně narušilo celý plán dovolené. Vodici vévodí česká zóna, oplývající množstvím krámků nabízejícím množství různých tretek či potravin včetně rozsáhlého trhu. Také výběr českého piva nabízeného v hojně se vyskytujících restauracích je velmi bohatý. Ostatně trávení dovolené Jeřábků z Olomouce právě zde, jistě není náhoda, jak se nám snažili předloni namluvit. Ostatně tuto možnost bychom určitě důkladně prozkoumali.

Řeka Krka

Následující den je neděle, a proto vyplujeme z Vodice směrem k Šibeníku co nejčasněji. V ústí řeky Krky mineme pevnost svatý Nikola, zde se zastavíme na zpáteční cestě, musíme si pospíšit, protože cesta na vodopády Krka bude ještě více vytížena nedělními návštěvníky. Míjíme město šibeník a vplouváme do ohbí řeky, která je známa svými prudkými poryvy větru. V tuto chvíli si připomeneme odkaz Vinnetoua a Old Shatterhanda. Použijeme předem připravené čelenky s orlími brky a s prvními tóny úvodní písně slavného filmu přistoupíme k aktu přátelství. Cestu nám zpříjemní proplutí pod velkým šibenickým starým mostem. Pokud budeme mít štěstí uvidíme i nějakého sebevraha jak se vrhá z mostu dolů a to buď za pomocí lana nebo padáku. Dle informací je v létě tento most na tyto atrakce hojně používán. Četnými zákruty řeky doplujeme do Prokljanského jezera, kterým proplujeme do další rovnější části řeky. Proplujeme pod dálničním mostem a ocitneme se ve Skradinu. Zde musíme najít vhodné místo pro vyvázání lodi a po krátkém odpočinku vyrazíme najmou vodní taxi, které nás dopraví ke Skradinským vodopádům. Kdo bude žádostivý dalších přírodních krás může si zaplatit další delší výlet k vodopádům na řece Krce na Visovačko jezero.

Skradin

V pondělí ráno vyplujeme ze Skradinu zpět stejnou cestou, vyvážeme se v Šibeníku na nábřeží a podnikneme krátkou prohlídku. Nenecháme si ujít prohlídku pevnosti Svatý Nikola v deltě řeky. Opustíme koryto řeky a pod plnými plachtami vyrazíme podél ostrovů Zlarin a Zmajan. Proplujeme mezi ostrovy Prčevas a Kaprije a otevře se nám panoráma na množství bojí, které vykukují za ostrůvkem Borovnjak velký a malý a mezi ostrovem Kakan. Zde si jednu vybereme a strávíme na ní svou první noc na jadranu mimo marinu. Je samozřejmé, že noc strávená na bóji bude vyžadovat vhodnou předpověď počasí, protože zdejší oblast je známa svým prudkým větrem zvaným Bora. Tato oblast Šibeníku byla uvolněna jugoslávskou armádou pro turisty nedávno. Vyniká výrazným množstvím ostrůvků a ostrovů, které tvoří přímo bludiště pro orientační smysl, tvořící bránu pro nejznámějšího národního parku Chorvatska, našeho dalšího cíle, a tím je souostroví Kornaty. Také připomínám, že budeme muset šetřit vodou a energií, protože zde nebude el. přípojka ani přípojka vody. Odměnou nám bude zase více soukromí při kotvení a možnost perfektního koupání večer nebo i ráno.

Kornati

Úterní ráno prožijeme nádherným východem slunce nad okolními ostrovy a vyplujeme vpřed do srdce neuvěřitelného labyrintu ostrovů a ostrůvků, které skýtá Kornatský národní park. Pokocháme se pohledem na vysoké útesy a necháme se unést naprosto neuvěřitelnou sytou modří zdejšího průzračného moře. Tady se dají opravdu natočit úchvatné záběry okolní krajiny.. Dokonce i američtí astronauti při přeletu nad Chorvatskem projevili obdiv nad sytou modří zdejších vod, která je patrná i z vesmíru. Co způsobuje zdejší syté zabarvení oceánu není zcela objasněno do dneška. Celé kornatské souostroví do večera opustíme, protože v podvečer přijíždějí v motorových člunech strážci národního parku a vybízejí posádky zakotvených lodí k zaplacení 80 kun za osobu. Tomu my se vyhneme vyplutím ze zóny národního parku do Katiny.

Kornati

K přenocování využijeme zdejší neuvěřitelně čarokrásnou zátoku s jedinou osamocenou restaurací Mare s molem zhruba pro deset lodí, která leží těsně za hranicí národního parku. Tím nasajeme atmosféru parku a o nic nepřijdeme a nepřispějeme parku přírodě. Krása celého souostroví je nejlépe patrná z vrcholu kopce, který bezprostředně sousedí s touto hospůdkou. Využijeme zdejších služeb pohostinství, protože je to dokonce povinné, účet se zvýší o částku sto kun za pobyt ve zdejší Marince. Zdejší posezení zanechá ve všech hostech hluboký dojem po dlouhou dobu a na vině není jenom výše účtu za večeři. Po desáté večer zde pomalu utichají i různojazyčné hovory a cinkot otvíraných lahví a s nastávající nocí přichází absolutní ticho. Tady se před příchodem soumraku opravdu vyplatí otevřít láhev dobrého vína a v čase pomalu blížícího se večera sledovat jak poslední paprsky zapadajícího slunce zlatí obsah výtečného obsahu každé skleničky, která s přibývají množstvím se zdá lepší a lepší.

Ravni Žakan v souostroví kornati

Probuzení do středečního rána vylepšíme ranní koupelí v průzračném zálivu či ranní procházce na sousední kopec, kde nám bude odměnou úchvatný pohled na celé Kornatské souostroví. Po vydatné snídani vyplujeme směrem podél západního pobřeží Dlugiho Otoka, zjistíme po čem dostal své jméno. Toto pobřeží se vyznačuje strmými útesy, které prahnou po pěkných fotografiích. Po zjištění proč má tento ostrov v názvu dlouhý, obrátíme loď a vplujeme do rezervace Taleščica. Ocitneme se v největší přírodní zátoce jaderského moře. Tato zátoka stojí za menší průzkum. Proplujeme jí až do konce, ten tvoří dva školní ostrovy. Tady můžeme zkusit teplotu moře a vychutnat si při popíjení kávy zdejší jedinečnou okolní krajinu. Průzkum zakončíme vyvázáním se na boji, další pokračování cesty k velkému slanému jezeru povede strmou pěšinou. Jezero je umístěno výše než je mořská hladina a vyniká vysokou slaností což způsobuje jeho velkou hustotu. I teplota je vyšší než je okolní moře. Náš vývaz u bójí určitě neujde pozornosti zdejších správců přírodní rezervace, příspěvek přírodě vyřešíme za třetinu a bez lísku. Po důkladné prohlídce zdejšího slaného jezera a místních oslů se vrátíme na loď a po proplutí malou Proversou se ocitneme uprostřed Sitského kanálu. Proplujeme okolo Lavdary a namíříme si to přímým kursem do zátoky Sabuša, kde na příjemné písečné pláži strávíme podvečer. Před setměním namíříme na ostrov Iž do malebné mariny Veli Iž., kde strávíme překrásný večer v místní hospůdce.

Celkový pohled na zátoku Telaščica

Čtvrteční ráno provedeme osobní hygienu ve zdejší super zařízené marině a vyplujeme směrem ke konci dlouhého ostrova nebezpečným kanálem kolem ostrova Zverinac, kanál je plný nízkých útesů a silných mořských proudů. Konečně dostihneme konec dlouhého ostrova, který je zakončen mohutným majákem Veli Rat. Maják opatrně mineme a pokusíme zakotvit poblíž italského vraku rybářské lodi Realito, která zde za bouřlivé noci skončila svou pouť nárazem do útesu.

Vrak italské lodi Realito

Po uložení mnoha megabyte do paměti přístrojů nejrůznějšího druhu vyplujeme navštívit nejkrásnější pláž jadranu a tím je údajně pláž Sakarun. Zde strávíme pohodové odpoledne, v případě dobré předpovědi počasí i noc na kotvě. Pokud bude počasí nejisté odplujeme ještě navštívit ostrov Molat, kde je nepsané centrum pravých jachtařů na jadranu. Ostrov Molat nabízí pohodlný přístav a nebo kotvení či vývaz na bóji v centru dění jachtařů v místě zvaném Brgulje.

Pohled na jednu z nejkrásnějších zátok Sakarun

Poslední noc strávenou na moři si pořádně vychutnáme, podle hodnocení posádky kapitánem možná i šampaňským z česka. Po náročné oslavě ráno zamíříme zpět do domovského přístavu v Sukošanu. Cestou se stavíme v Zatonu a proplujeme okolo mola u Zadaru, potěšit se pohledem a sluchem mořských varhan.V případě většího zájmu posádky by bylo možné přistát u některého mola a blíže prozkoumat novinky. Myslím, že je vedle zprovozněn astronomický plastický model sluneční soustavy. Ale větších efektů je dosaženo až večer, kdy se model rozzáří pastelovými barvami. Nakonec tuto podívanou bychom si mohli dopřát při naší úvodní návštěvě Zadaru autem. Dobrodružství v Zatonu jsem dostatečně barvitě popsal v úvodní sekci a proto se již k němu nebudu vracet. Možná že nás průběžné večeře natolik finančně vyčerpají, že tuto atrakci již podnikneme jen jako diváci. Připlutí do Sukošanu již dobře známe, natankovat pak úklid a spakování nejpracnějších věcí. Při míjení Bibinje provedeme opět výsadek Jardy na pevninu, který pak přijede autem do maríny a pobere již sbalené věci do auta a odveze postupně posádku na večeři do Bibinje. Místní hospoda v marině v Sukošanu je přeplněna lidmi a ceny jsou tady téměř astronomické. Nemusím připomínat, že v Chorvatsku byl zase povolen limit 0,5 promile alkoholu v krvi. Z Bibinje se vrátíme zpět na loď, kde strávíme poslední noc. Ráno přejímka lodi a cesta zpět do česka a taky do práce.

Pohled na jednu z nejkrásnějších zátok Sakarun